Jdi na obsah Jdi na menu
 


iMorčata pocházejí z Jižní Ameriky, především z Peru a Chile, kde i dodnes žijí v divoké přírodě. V dobách objevení Jižní Ameriky chovali Inkové z Peru morčata jako domácí a obětní zvířata. Již tehdy byly známy různé barevné variace morčat, například červené, hnědé, černé nebo dvoubarevné. Tehdy sloužila tato zvířátka také ke zpestření jídelníčku, k čemuž slouží v některých jihoamerických zemích dodnes. V divočině žijí různé druhy morčat, která žijí v menších rodinkách. Naše ochočená morčata pocházejí z divokého morčete Cavia aperea porcellus. Toto morče se barevným rázem podobalo zlatému aguti - barva srsti je vespod teple červená, kdežto navrchu je rovnoměrně prokládaná červenou. Tak vypadala morčata původně. Na konci šestnáctého století byla morčata dovezena do Evropy holandskými mořeplavci z Jižní Ameriky, Kteří pluli podél západního pobřeží Afriky (Guiney). I předtím byla však morčata v Evropě známa již v roce 1533 je popsal v "Knize zvířat" švýcarský biolog Conrad Bessner, zakladatel botanické zahrady Univerzity v Curychu. Jeho popis a vyobrazení morčat se téměř shoduje s morčaty současnými. Bessner je však pojmenoval (stejně jako Španělé) "indiánští králíci". Bessner velice přesvědčivě popsal, jak byla morčata přivezena cestovateli z Nového světa přes Španělsko a Portugalsko do Anglie, čím se morčata živila, jaké barvy lidé tehdy znali a jak se morčata rozmnožovala. Teprve v devatenáctém století začali lidé morče chovat jako domácí zvíře, a to především a Anglii. Morčata se stala opravdu populárními až po druhé světové válce. Tehdy bylo o morčatech zjištěno mnoho nových odborných znalostí a na trhu se objevili zkušenější chovatelé morčat. Negativním následkem zájmu o morčata bylo jejich stále častější využívání k laboratorním pokusům. Dnes se morčata chovají jako domácí zvířata běžně. Výhodou jejich chovu je nenáročnost, nevýhodou možná častý výskyt alergií.

Některé informace jsem si vypůjčila z tohoto zdroje:zuzikz.estranky.cz